28. 6. 2026

Z Hostýna za velkého vedra přes 34°C zdraví

Tomáš

6. 6. 2026 se symbolicky 6 turistů zúčastnilo lesáckého špacíru v délce 22 km z Branné do Koutů nad Desnou (800 m převýšení). Po cestě jsme našli stopy po starých želenicích, lesnických lanovkách (svážnicích) a zaniklé vesnici. Naše kotníky a kolena prověřil sestup z Černé stráně (1237 m) přímo po svážnicích. Putování jsme zahájili trubičkou v Branné a ukončili v hospůdce Na Jedno v Koutech, jejíž název jsme pochopitelně respektovali. 🙂

Jirka K.

50. ročník Přerovského vandru se konal v sobotu 25. dubna 2026 za slunečného počasí. Zúčastnilo se celkem 356 turistů, což je o 72 více než vloni, z toho bylo 51 cyklistů, nových tras 16 a 21 km s odvozem autobusem na začátek trasy se zúčastnilo 30 a 25 turistů.

Běhu Přerovským luhem o délce  9 km se zúčastnilo 15 běžců.

Pro účastníky bylo připraveno 5 pěších tras 8 až 50 km, 4 cyklotrasy 25 až 70 km a jedna běžecká trasa 9 km.

Tomáš

18. – 20. dubna 2026

27 turistek a turistů (o jednom psu nemluvě) absolvovalo přechod slovenské části Javorníků. Minimální délka trasy byla 57 km, velká část účastníků si však naložila další dobrovolné kilometry.

V sobotu jsme se přesunuli od zaparkovaných aut vlakem do Čadce, odkud nás čekal prudký výstup k hotelu Husárik. Zde jsme ochutnali za zvláštních okolností místní pivo a posilnění vyrazili na novou rozhlednu Briava. Z následujícího hřebenu až na Jakubovský vrch jsme se kochali nejen krásnými loukami, ale hlavně výhledy na zasněženou Malou a Velkou Fatru, Západní Tatry, ale také Babiu horu, Veľký Choč, Strážovské vrchy, na opačné straně pak na nezvyklý pohled na Beskydy. Ubytovaní jsme byli v hotelu Severka v Zakopčí.

V neděli jsme pokračovali hřebenem přes Jakubovský vrch, Kamenité na sedlo Semeteš, opět s výhledy a přes louky a krásné osady. Po návratu k autům jsme přejeli na poutní místo Živčáková a na Korňanský ropný prameň. Část účastníků vyrazila na poutní místo po tradiční křížové cestě, kde navázali přátelství se svérázným panem Štefanem. Prakticky jsme vyzkoušeli i účinnost místních pramenů. Večer nám zpestřili Zdeněk a Ján povídáním o Caminu.

Poslední den jsme vyrazili ze sedla Semeteš na Kasárne, kdo měl dost sil, vydal se na nejvyšší vrch – Veľký Javorník. I přes nepříznivou předpověď bylo v pondělí pouze zataženo, ale citelně se ochladilo. Pověstná tečka za akcí se však nekonala, protože na Kasárnách nebyla otevřená jediná restaurace.

Děkujeme všem za účast.

Jirka K. a Martin